(z)Lomová záležitost


(20. a 22. 5. 2010)

 

Ve středu v hospůdce u piva jsme se domlouvali s Vejvisem, že bychom mohli zajet napnout highline do lomu u Sloupu v Čechách. Kajoch s Kolouchem názorně předvedli jak na to(Bílá sobota a Sváteční), takže stačilo dohodnout lidi a vyrazit. Dopadlo to tak, že jsme ve čtvrtek jeli s Vejvisem napínat sami. Já jsem se k nějakýmu chození moc neměl, protože 6 dní po operaci menisku to není úplně připravený na chození, takže jsem akorát Vejvisovi pomohl napnout a pofotil jeho chození. Napli jsme jenom krátkou Sváteční(20m long, 13m high), příprava týhle lajny je hrozně vpoho a hlavně rychle, akorát jsme to trochu neřešili a kotvili jsme přímo za borovici, která na skále má kořeny jenom do jednoho směru, avšak vydržela, což je důležitý. Potom jsem ji ještě dojistil statikou, ale to už měl Vejvis stejně po přechodu, párkrát si to ještě dal a mohli jsme zase balit, protože jsme odpoledne měli v plánu zase něco jinýho.

Vejvis na Highline

V pátek jsme se ale domluvili ve větším počtu na vážnější úrovni. Jednim autem jsme v sobotu ráno vyrazili já a Klárka a druhý ve složení: Stanely, Vejvis, Voříšek a Terka, kterou tahali z postele, mělo jet hned za námi. Když jeli pro Voříška do Stráže, tak potkali kluky chlupatý a ukázal se zbytkáč, takže docela na pytel. Nakonec ale dorazili všichni. My jsme si s Klárkou prozatím dali čaj U trpaslíků, malou procházku s návštěvou lesního divadla a natáhli lajničku dole přes cestu. Neměl jsem všechen matroš potřebný na tahání highline. Hnedka jak dovalili, tak jsme se do toho pustili. Kotvili jsme za stromy za tou menší borovičkou a sytém se nám podle mýho gusta dost povedl. Bylo nataženo celkem rychle, Stanely vždycky ukotvil druhou stranu a hodil dolů lajnu s bekapem, my jsme hodili lano dolů, holky dole pomohli – spojili a už jsme mohli vytáhnout nahoru a cvaknout do připravenýho kladkostroje.

Vejvis a Stanley na highline

Lajny jsme nějak moc nestrunili, byly technicky dobře choditelný. Počásko přálo, přebíhaly akorát bílý mraky. Koleno po operaci nic moc, ale dalo se s tim zvednout, takže nebylo co řešit a mohlo se začít chodit. Voříšek poslal napohodu Sváteční dvacku a hnedka začal trikovat, což nás nepřekvapilo(u něj nás málo věcí překvapí).

Voříšek a trik na highline

Stanely s Vejvisem trochu pobojovávali na Bílý sobotě, ale když viděli, že to přejde tam i zpět krypl jako já, kousli se a parádně si vylepšili osobáček na hranici 30+, což je podle mě zlomová záležitost, protože to už není jen tak nějaká krátká highline. Klárka dělala, že se musí hrozně učit, tak jela radši domů, po tom co trochu pochodila na krátký lajně dole mezi stromama. Voříšek měl na delší highline nějak málo motivace, tak to vůbec nepouštělo. Klárka následně přijela s teplym obědem, což jsme mohli jenom přivítat…taky tam mohla zůstat s náma, protože se na to učení skoro nepodívala. Stanely si trochu zabušil s Terkou na místních lištičkách. Terka si potom odpočala u učení a kromě nachozenejch metrů na kratší lajně se nic moc nedělo. Fullman kluci neurvali, ale to je otázka příští návštevy.

Pofotili jsme trochu při západu slunce za stromy, pobalili jsme matroš a za šera jsme pádlovali zpátky do Liberce.

Highline

Celkově měla akce docela úspěch: Voříšek osobáček: Sváteční 20long, 13 high OS fm

Stanely osobáček: Bílá sobota 33long, 13 high one way

Vejvis osobáček: Bílá sobota-one way

Až na ty bengálisty to bylo všechno ok.

Hajlajn hajl, Peeto.