Sobotka 2012


Jak nacpat luxusní atmosféru fesťáku, nějakýho toho longa, pohodový posezení u ohně, polezení na překližce, potrápení se na boulderech a závody v rychlolezení, trikách, různých neobvyklých disciplínách na prostor jako zahrada u rodinnýho domu? V Sobotce to jde a ještě k tomu dost napohodu. Není to teda fesťák pro 300 lidí, ale o to lepší je potom fíling gardenparty. Letos počtvrtý se konala tahle zahradní sešlost a co si budem povídat, byla to opět parádní záležitost. Téma keců bylo dosti Jolandovský a vysoko mířilo. Říkal jsem si, že se to musí omrzet, ale mastili jsme se na tom celej fesťák a ještě na pár akcích určitě budem… Kdo tam nebyl, tak doporučuju navštívit kanela youtube a pustit si bílou cigánku Jolandu která ukáže všechno na těch cigánskejch kartách a ne jako nějaká gádžika.

Sobotka garden

S OHk a Oli jsme na místo dorazili jako první. Jirka ještě dosekával trávu, abychom mohli ponapínat všechny možný směry. Vyházeli jsme z auta všechen slacklajnovej bordel a jali jsme se napínat. Během chvíle dorazil Píďa s Adamem a chvilku po nich Bobři. Na Sobotce je nejlepší, jak už je to od počátku vždycky stejný. Přijede se, hrabe se tráva, uklízí se a napínaj se pořád stejný lajny za sekyrky ve zdi, triple na speed, vyšší lajna přes plot a nejaká ta trikovka. Výhodou oproti úplnýmu počátku je horní loučka, kde se dá napnout víc lajn střední vzdálenosti. Bohužel ani letos se nemohla posekat nejšťavnatější a nejzelenější travička pro sousedovy králíčky, která je opravdu jedinečná a určitě by to bez ní ty chlupatý potvory nepřežily. Nevim jestli to těm potvorám, který stejně jednou skončej na pekáči, už nepřijde trochu blbý, že si nemůžeme ponapínat víc lajn na takovym parádnim prostranství a užít si tak fesťák ještě víc, ale to se spíš černý sny o lajnerech zdají jejich chlebodárci, protože jak je známo, tak takováhle cházka dělá všude bordel, ničí co jí přijde do cesty, zašlapává všechny broučky, šnečky a jiná stvořeníčka který se nacházej v okruhu 50 metrů od lajny a zanechává za sebou zpustošenou zem posetou střepy od lahváčů…a stromy?..tak ty jsou tak zničený, že už se nedaj použít ani na táborák. Prostě by těm chuligánům podobnout činnost rozhodně zakázal, napsal by o tom stížnost na ministerstvo životního prostředí a přibalil by bedýnku vína pro zdůraznění akutnosti situace, že mizí deštný pralesy a tak…

Vrchní louka

I přes takovýhle sousedy si lze akci náležitě užít. Počasí se nakonec i přes horší předpověď vydařilo v rámci možností. V pátek se převážně jen napínalo a částečně chodilo. Večer klasika u táboráku, dolezení a doboulderování na stěně a pivní osvěžení. Sobotní program se motal kolem soutěží. Ondra měl představu, že všichni vstanou v devět, což se mu samozřejmě nemohlo povést, to není náš styl. Takže jsme možná o půl jedenáctý začali. Systém byl pozměněn, aby si zasoutěžili opravdu všichni a trochu se promíchalo pořadí. Losováním se vytvořily dvojice, který spolu procházely disciplínama a sčítalo se jim bodování. Mezi disciplíny patřilo trikování ve stylu předveď to co neumí jiní a vyřaď jich tak co nejvíc. Byly dva záchranné životy, aby člověk nemusel udělat úplně všechno. Zajímavě na to šel třeba Kuba, kterej udělal nástup nacvičenej z každodenního zvedání na lajnu…problémem bylo, že nástup byl tak neobvyklej, že slušně potrápil jak hlavu tak dovednosti. Mohlo se předvádět na jakýkoli lajně. Voříšek třeba pochodil v serfu na duťáčku, Štěpán dělal buttflip na jibce. Ve finále jsme zůstali se Štěpánem sami. Tak jsem začal přeskokem ze sekyrkový dvacky na druhou nižší, potom jsme to rozsekli při krokování na kšandě. Další bylo statický trikování. Navrátili jsme se tak do historie, kdy o nějakym buttbouncu neměl nikdo ani páru. Chodilo se i ve dvojici jakožto gaylordí soutěž. Všechno dohromady bylo sice delší, ale lidi se bavili, což bylo základem. Potom se ťapalo až do večera. Přibylo kilo na kolbišti napnutý na Slackpru. Večer proběhly opět závody v rychlolezení na stěně. Byly to nelítostně rychlý a strhující boje, který mířily vysoko k tlačítku s časomírou. Nakonec jsme na prvním místě skončili tři, přičemž Jindra měl nejrychlejší osobní čas. Dostali jsme každej pivko, takže spokojenost největší. Sobotní párty v Sobotce byla luxusní jako vždycky. Někdo vyrazil na dydžinu, několik siláků se ještě sešlo na boulderu, zbytek posedal pohodlně kolem ohně. Šel jsem spát kolem čtvrtý a měl jsem toho plný kecky, ale někteří ještě vydrželi klábosit a popíjet dál. V neděli ještě proběhly ranní speedy. Co by to bylo za Sobotku, aby se zase něco nestalo. Týna byla vymrštěna na speedu a dobře vypadajícim parakotoulem dopadla v celkem slušný vzdálenosti od odrazový rampy…vypadalo to zkušeně, ale rameno, přes který to tam poslala zase tak moc na rýlu nebylo. Návštěva nemocnice prokázala pouze natažení a naražení, tak to snad bude v cajku. Když si to tak vemu, tak to není jenom Sobotkou, ale při tomhle sportu se může vždycky něco stát. Na Bišíku měl Honzís zranění obratle, nějaký ty naražený kotníky taky proběhly, takže jde jenom o to, jestli to všechno jde hladce nebo se stane smůla a nevznikne láska. Původně se měla konat valná hromada, ale jelikož ve ustanoveních je, že musí být minimálně jednou za dva roky, tak jsme jenom tak bafuňářsky zalamentovali a zase to rozpustily pro klid duše a fesťáku.

Geylordi

Geylordí soutěž

Danny chtěl ještě napínat dvoukilo, ale nikomu jinýmu se do toho zase tolik nechtělo. Přecijenom je ta únava po předcházejících dnech akce znát, ale to Danny, kterej chodí spát se slepicema a popíjí kofču nemůže znát. Začali jsme balit rozumně brzo, abychom se poklidně rozjeli do domovů a mohli přemítat, jaká to byla pohodová akce. Na rozloučenou jsme si opekli zbývající buřtíky, dopili jsme poslední zlatý bludišťáky a s nacpanejma autama odešli tak kde žijem.

Osobně jsem si Sobotku užil a už se zase těšim na další… Třeba nás soused jeden rok překvapí a fakt budeme moct využít spodní loučku na lajnění, ale zrovna dvakrát optimisticky bych to neviděl…

Kšanda

Garden party hajl a Sobotce zvláště

Peeto

photos by: Bobr